Švýcarsko - Walliské Alpy 2008, aneb jak jsme strávili 5 dní a 4 noci ve stanu na ledovci
(fotky z daného dne se zobrazí po kliknutí na příslušný obrázek)

mapa oblasti s označením tábora a dosažených vrcholů (klikni zde)

 

20.7.

 Večer přijíždíme autem do švýcarského údolí Mattertal a spíme v kempu nedaleko střediska Zermatt.

21.7. den první

 Z Zermattu stoupáme jednou z nejvýše položených lanovek v Evropě na horní stanici Malý Matterhorn (3817m), kde se nám otvírá království věčného sněhu a ledu - horský masiv na hranici s Itálií. Teplota přes den je kolem 2-3 stupňů pod nulou. Po ledovci pěšky vyrážíme kolem Breithornu směrem k Polluxu a pod sedlem Schwarztor ve výšce 3650m nacházíme vhodné místo, kde stavíme stany, v nichž strávíme další 4 noci. Pozdě odpoledne ještě podnikneme kratší výstup na blízký vrchol Roccia Nera (4074m).

22.7. den druhý

 V noci se ochladí na 10 stupňů pod nulou a fouká silný vítr. Ačkoli zabaleni do mnoha vrstev, ve spacáku klepeme kosu. Vše ve stanu kolem spacáků nám kompletně zmrzlo (aby z pití nebyl ráno led, je třeba mít ho nejlépe ve spacáku), vydechovaný vlhký vzduch okamžitě namrzá na vnitřní stěny stanu a silný vítr námrazu neustále oklepává zpět ze stěn dolů na nás v podobě jemné ledové tříště. Za těchto podmínek, navíc při vysoké nadmořské výšce, moc dobře nespíme. Druhý den nicméně vyrážíme pokořit blízký vrchol Polluxu (4092m), což se úspěšně podaří. (Mimochodem, jména sousedících vrcholů Castor a Pollux pocházejí z řecké mytologie - byli to synové Dia a spartské královny Ledy). Odpoledne vylepšujeme záhrab stanů a stavíme sněhovou bariéru proti větru. Veškerou vodu na pití a vaření jídla získáváme rozpouštěním sněhu, což je časově náročné a spotřebuje spoustu plynu.

23.7. den třetí

 V noci je snad ještě větší mráz a vítr. A v tomto větru a mrazu brzo ráno ještě za tmy vyrážím já a Milan na poměrně náročnou tůru na Liskamm. Musíme nejprve vystoupat na vrchol Castoru (4223m), poté sejít dolů na plochou planinu, tu celou přejít a vystoupat na západní Liskamm (4479m). Z Liskammu stejnou cestou přes Castor zase zpět. Vše se podaří a po třetí hodině odpoledne se navracíme do tábora. Amálka a Petr přes den podnikli výstup na Castor a zpět. Vaření jídla a dostatečného množství čaje zabírá několik hodin. Větším problémem je také v mrazu a větru si dojít na záchod (především na velkou).

24.7. den čtvrtý

 Začíná se oteplovat. V noci již není tak silný mráz a vítr se utišil. Přes den je na slunci nad nulou a sníh měkne a taje. Jsme spálení od silného horského sluníčka. Amálce a později i Petrovi není moc dobře. Dnešní plán je výstup na hřeben a obtížnější přechod vrcholů Gendarm a Breithornzwillinge. Vyrazili jsme všichni společně, ale Petr s Amálkou se posléze vracejí zpět, my s Milanem pokračujeme. Celý hřeben jsme přešli, ale bylo to pro mě na hraně zvládnutelnosti - nebezpečné a technicky náročnější, než jsme původně mysleli.

25.7. den pátý

 Ráno balíme stany, definitivně opouštíme naše tábořiště a vracíme se k Breithornu. Pod ním stavíme provizorně stan, odkládáme bágly a poté vystoupáme nejprve na první a pak přejdeme na druhý vrchol Breithornu (4164m a 4159m). Je to jednoduchý výstup a vzhledem k nedaleké stanici lanovky je zde poměrně dost turistů. Odpoledne se vracíme lanovkou zpět do údolí, v kempu si dáme vytouženou sprchu a jídlo a vyrážíme autem domů.
 

26.7.

 Po celonočním přejezdu ráno příjezd do ČR.